Infekce koronaviru může nastat nejen přímým přenosem, ale i kapénkami. Tyto takzvané aerosoly vydechuje každý z nás společně s oxidem uhličitým. Jen pro představu, každý člověk vydechne asi 8 litrů vzduchu za minutu. Pokud je člověk nakažen, obsahují kapénky virové částice. Jestliže zdravá osoba vdechne tyto kontaminované kapičky, může dojít k přenosu nemoci. Japonská studie ukázala, že velmi nízká vlhkost (30 %) zdvojnásobí výskyt virových částic oproti 60 % vlhkosti vzduchu. Dále také role teploty a slunečního svitu není radno podceňovat, protože právě ty se podílí na rychlosti přenosu a rozpadu koronaviru.
Faktory při šíření koronaviru
Riziko infekce je větší uvnitř, a to hlavně v menších prostorách. Podle vědců mohou viry, které infikovaní lidé uvolňují do vzduchu, když dýchají a mluví, dosáhnout větších vzdáleností než dříve předpokládaných 2 m.
„Rychlost přenosu koronaviru je ovlivněna vnitřními podmínkami,“ vysvětlují Dr. Walter Hugentobler ze švýcarské lékařské komory a Dr. Stephanie Taylor z Harvard Medical School. Z výsledků jejich studie vyplývá, že virus se nejvíce šíří při nízké teplotě a vlhkosti. Při takových podmínkách dokáže virus přežít dlouhodobě nejen na povrchu, ale i ve vzduchu. Vir se také hojně vyskytuje ve vzduchu, pokud se teplota pohybuje okolo 20 – 30 °C a vlhkost vzduchu je opravdu nízká. Teploty vyšší jak 30 °C virus nepřežije. Analýza, která byla zveřejněna v International Journal of Environmental Research and Public Health, prokázala, že virus se nejvíce šíří v teplotním rozsahu od 0 – 17 °C.
Japonská studie, která se zabývala vlivem vlhkosti na přenos koronaviru, ukázala, že výskyt virových částic se ve vzduchu zdvojnásobuje, pokud vlhkost dosahuje pouhých 30 %. Zjištění tedy naznačují, že používání zvlhčovačů vzduchu může pomoci omezit infekci v době, kdy není možné větrat. Vydechovaný vzduch mnoho lidmi má za následek vysokou koncentraci CO2 a aerosolů. To zvyšuje riziko přenosu koronaviru prostřednictvím kapének. Zejména v kancelářích s několika zaměstnanci nebo ve školách to může znamenat vyšší riziko infekce. Pro upřesnění, naměřená koncentrace CO2 se používá k odvození pravděpodobné koncentrace aerosolu, a tím i pravděpodobnosti přenosu. Platí následující: Čím vyšší je hodnota CO2, tím vyšší je pravděpodobnost infekce aerosoly.
Jak ale poznáme vysokou koncentraci CO2? S tímto Vám pomůže Luftio, jinými slovy nástroj pro správu kvality vzduchu na pracovišti, který měří nejen koncentraci CO2, ale i VOC, vlhkost, tlak a teplotu vzduchu. Pokud se ovzduší na Vašem pracovišti zhorší, Luftio Vás na to upozorní a poskytne řešení, které by Vaše ovzduší udělalo zdravějším.
Poločas rozpadu koronaviru, vliv počasí na chování a na šíření
Z britské studie vyplývá, že v závislosti na působení vlhkosti, teploty vzduchu a slunečního svitu, se může poločas rozpadu koronaviru snížit z několika hodin na pár minut. Životnost viru na povrchu se výrazně zkracuje, pokud se zvýší vlhkost vzduchu a dále i teplota. Poločas rozpadu tak klesá z 18 hodin na pouhou hodinu. Oproti slunečnímu svitu to nic není, protože když se přidá i on, poločas rozpadu klesá na 2 minuty. Při šíření viru vzduchem je také nejvíce důležitý sluneční svit, protože právě on dokáže snížit poločas rozpadu na pouhých 1,5 minut.
Většina studií se shodují na tom, že zásadní vliv na šíření koronaviru má lidské chování. Podobně jako se v největší zimě lidé shlukují uvnitř a tím šíření viru napomáhají, se i v tropických oblastech lidé častěji shromažďují v klimatizovaných budovách bez stálého větrání, uvádí analýza IJERPH. Zmiňuje tedy tento důležitý efekt počasí, protože ten ovlivňuje chování lidí, což nadále vede k dalším změnám v přenosu koronaviru.
