Neviditelná směs plynů, která obklopuje naši planetu. Tři čtvrtiny se nachází v troposféře, což je nejnižší vrstva zemské atmosféry. Ano, to vše je vzduch. Většina plynů se ve vzduchu vyskytuje přirozeně, ale i zde jsou látky, které znečišťují ovzduší. Bohužel jsou převážně vytvořeny lidmi. Jsou nebezpečné pro naše zdraví a pro naši planetu. Troposféra také obsahuje vodu ve všech třech skupenstvích a pevné částice, zvané aerosoly. Někdy se dokonce místo slova “vzduch“ používá slovo “atmosféra“.
Z čeho se vzduch skládá?
Vzduch obsahuje důležité látky, jako je dusík a kyslík, které většina organismů potřebuje k přežití. Jak víme, výjimkou zde není ani člověk. Z čeho se tedy tato neviditelná směs plynů skládá? Nejhojnějším přirozeně zastoupeným plynem ve vzduchu je dusík (N2), který tvoří asi 78 % vzduchu. Dále je tu kyslík (O2), který tvoří přibližně 21 % vzduchu. Oxid uhličitý (CO2), plyn, na kterém rostliny doslova závisí, je zastoupen ve vzduchu jen z 0,04 %. Dalším, avšak méně zastoupeným plynem, je neon ((Ne), poté helium (He), metan (CH4), krypton (Kr), vodík (H2), oxid dusný (NO), xenon (Xe), ozón (O3), jód (I2), oxid uhelnatý (CO) a amoniak (NH3).
Rostliny a zvířata produkují plyny, které od sebe navzájem potřebují. Typický příklad u rostlin, které potřebují oxid uhličitý a lidé ho vydechují. Tak jako kyslík, který naopak potřebují lidé a rostliny jej produkují v procesu zvaném fotosyntéza. Vlivem koloběhu vody v přírodě se množství vody ve vzduchu neustále mění. Koncentrace vodní páry klesá se stoupající nadmořskou výškou. Některé plyny ve vzduchu pochází ze sopečných erupcí. Nejčastěji je to vodní pára, ale jsou zde i další, jako je například oxid uhelnatý a siřičitý, které jsou toxické pro mnoho organismů.
Vzduch také obsahuje drobné pevné částice jako je prach, mořská sůl, popel z vybuchujících sopek a lesních požárů. Mnoho z těchto částic jsou tak malé, že jsou až mikroskopické, avšak mohou ovlivnit klima naší planety. A to tím, že pomáhají vytvářet mraky a pohlcují nebo rozptylují sluneční záření. V minulém století se díky výrobě a rozšířenému používání spalovacích motorů zvýšil počet aerosolů ve vzduchu. Pod tlakem veřejnosti začal být v 70. letech kladen větší důraz na ochranu přírody, a tak byly elektrárny odsiřovány a automobily získaly katalyzátory.
Jak je to se vzduchem s rostoucí nadmořskou výškou a jak působí chemické látky v ovzduší?
Vzduch je řidší, pokud se pohybuje ve vyšších vrstvách atmosféry. To znamená, že ve vyšších vrstvách atmosféry není dostatek kyslíku, abychom mohli pohodlně dýchat, proto například horolezci používají kyslíkové bomby, když zdolávají vysoké hory. Jako ve všem na Zemi, i ve vzduchu je kus chemie. Chemické látky v ovzduší často reagují s jinými chemickými látkami na Zemi. Mnoho z těchto chemických reakcí pomáhá udržovat životní prostředí a je životně důležité pro zemskou faunu a flóru. Avšak i atmosféra je ovlivněna chemikáliemi, které vytvořili lidé a které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí.
Jako například výfuky vozidel, které obsahují oxid dusičitý a další znečišťující chemikálie, které jsou nebezpečné pro rostlinné a živočišné buňky. Smog, který se skládá hlavně z ozonu a částicového uhlíku (sazí), které způsobují onemocnění plic u lidí a u zvířat. Továrny spalující fosilní paliva také uvolňují oxidy síry a dusíku, které se v atmosféře spojují s vodou a vytvářejí kyselé deště, jež dokážou vážně ohrozit životní prostředí. Nakonec látky, jako je metan nebo přebytek oxidu uhličitého, mohou narušit ovzduší a přispět ke globálnímu oteplování.
